Na sklonku roku 1793 objeví námořní kapitán a průzkumník Robert Walton v oblasti Arktidy trosečníka plujícího na ledové kře. Muž, který je na pokraji smrti, se Waltonovi představí jako Viktor Frankenstein a vypráví mu fantastický příběh o své životní cestě. Příběh o tenké hranici mezi životem a smrtí a o tom, kam vedla Frankensteinova snaha tuto hranici překročit... ("Úvod/Předehra")
Viktor se narodí v roce 1762 jako geniální dítě do rodiny Alphonse a Caroline Frankensteinových. Dětství prožije na rodinném panství na úpatí Alp v Ženevě společně s Elizabeth Lavenzovou, chráněnkou rodiny Frankensteinových, svým nejlepším přítelem Henrym Clervalem, se svým o patnáct let mladším bratrem Williamem a jeho chůvou Justine Moritzovou. V roce 1787 je Viktor přijat ke studiu přírodních věd na Univerzitu v Ingolstadtu ("Zlatý věk"). Předčasná smrt jeho matky Viktora přiměje hlouběji se zabývat výzkumem spojeným s oživením mrtvých organismů.
Na ingolstadtské univerzitě je ale Viktorovo vědecké bádání obcházející některé morální zásady odsouzeno jeho profesory a označeno jako hloupost, nerozum a šílenství. Viktor přesto navštíví veřejnou popravu neznámého odsouzeného muže a ujme se těla popraveného, aby je mohl použít pro svůj experiment ("Amen"). Poté se v univerzitní laboratoři tajně pokusí z mrtvých lidských tkání a orgánů sestavit dokonalé tělo člověka a během nadcházející bouře s využitím síly blesků přivést své stvoření k životu ("Můj výtvor"). Nejprve se zdá, že experiment nebyl úspěšný, ale stvoření nakonec procitne k plnému vědomí. Zděšen a znechucen strašlivým vzhledem svého stvoření zapálí Frankenstein laboratoř a zanechá stvoření uvnitř ("Laboratoř").
Mezitím v Ženevě Elizabeth píše Viktorovi dopisy, ten na ně ale neodpovídá, zahanben neúspěchem ve svém výzkumu ("Můj milý"). Následně je obviněn ze založení požáru v laboratoři a duševně se zhroutí, pronásledován nočními můrami s jeho "stvořením"; Viktorovi blízcí - William a jeho chůva Justine, Elizabeth i Henry - se o něj strachují, protože od něj nemají žádné zprávy ("Zvrácený tok času"). Viktorův otec mu píše, že tu pro něj vždy bude, aby mu poskytl útěchu, podporu a porozumění, ať se stane cokoli ("Co v tobě zřím").
V Ingolstadtu je Viktor po svém zotavení pro nedostatek důkazů zproštěn všech obvinění. Obdrží ovšem dopis, kde stojí, že jeho malý bratr William byl nalezen uškrcený a z vraždy je obviněna jeho chůva Justine, protože nikdo nevěří jejím slovům o nějakém obřím monstru, které je prý zodpovědné za Williamovu smrt. Viktor z popisu rozpozná své stvoření a vydá se na cestu zpět do Ženevy, kde se s ním stvoření setká.
Stvoření Viktora přiměje, aby si vyslechl jeho životní příběh ("Příběh stvoření"). Viktor se dozvídá, že stvoření uprchlo z hořící laboratoře, ale u všech lidí se setkalo pouze s odporem, strachem a nenávistí ("Zlý sen"). Vlídnost a přijetí nalezlo pouze u slepého starce žijícího se svou dcerou Agathou v chatrči v lese, ale ve snaze projevit vděčnost stvoření starce ve svém objetí neúmyslně zabilo, nevědomo si své obrovské síly ("Zpěv lásky"). Viktor poslouchá, jak stvoření, které jej viní ze svého údělu, poté nalezlo a zabilo Williama hrajícího si s Justine, zatímco s Justine právě probíhá soud kvůli Williamově smrti ("Proč"). Rozzuřený Viktor chce stvoření zabít, není toho však schopen. Stvoření jej přesvědčí, aby pro něj stvořil nevěstu, výměnou za to, že už jej nikdy neuvidí, k čemuž Viktor nakonec svolí ("Návrh"). Justine je popravena.
Viktor se zasnoubí s Elizabeth, ale jeho přítel Henry i Elizabeth se strachují, že nezanechal svého výzkumu ("Šťastnější den"). Viktor se rozhodne oživit Justine, aby splnil úmluvu se stvořením, ale je konfrontován Henrym a pohádají se. Když se Henry rozhodne zabránit oživení, je zabit stvořením a Viktor v návalu hněvu zabije právě oživenou Justine; zlomené stvoření přísahá Viktorovi pomstu ("Nový Prométheus").
Viktor se sejde s Elizabeth a poznává, že ona je tím jediným, oč v životě stojí ("Co srdce ukrývá"). O svatební noci je připraven utkat se se stvořením, to však nepozorovaně proklouzne do komnaty Elizabeth a zavraždí ji ("V náruči anděla"). Na pokraji zhroucení Viktor oplakává Elizabeth ("Co srdce ukrývá (repríza)"). Viktorův otec umírá na zlomené srdce ("Co v tobě zřím (repríza)"). Stvoření je zoufalé ze svých činů a uvažuje, zda se jeho život mohl ubírat jinak, kdyby bylo v životě poznalo soucit a porozumění ("Ruka má").
Viktor se vydává po stopách stvoření mířícího dále a dále na sever. Na cestě se mu zjevují duchové jeho nejbližších ("Štvanice"). Viktor si uvědomuje zaslepenost, s níž se v životě hnal za svými cíli, a shledává, že má ještě poslední úkol ("Můj úsvit"). Blízko severního pólu vysíleného Viktora na pokraji smrti nalezne kapitán Walton. Viktor se ještě naposledy setkává se stvořením... ("Amen (repríza)")